luhas.estranky.cz

 USS Langley (CV-1/AV-3) byla první americkou letadlovou lodí a první lodí US Navy s elektrickým přenosem výkonu. Byla přestavěna z přepravní lodě USS Jupiter (AC-3), sloužící za první světové války. Byla upravena pro nesení 55 letounů, které byly na palubu vyváženy pomocí dvou výtahů. Zpočátku nebyla vybavena katapulty. Trup nebyl nijak pancéřován. Přejmenována byla 11. dubna 1920. Po druhé přestavbě na přepravní letadlovou loď koncem třicátých let, zasáhla USS Langley do bojů 2. světové války, kde byla v roce 1942 potopena.

 První letadlo vzlétlo z paluby USS Langley 17. října 1922. Stroj Vought VE-7 pilotoval Lt. Virgil C. Griffin. Přestože nešlo o první start letadla z paluby lodi a USS Langley nebyla první lodí upravenou na letadlovou, v rámci US Navy tímto začala nová éra. O devět dní později došlo i k prvnímu přistání, které provedl Lt. commander Godfrey de Courcelles Chevalier se strojem Aeromarine 39B.

 Po svém zavedení do operační služby se loď účastnila různých manévrů a přehlídek. V roce 1924 byla zařazena do americké Pacifické flotily a v dalších dvanácti letech operovala z přístavu San Diego .

 V letech 1936 až 1937 byla loď upravena na přepravní letadlovou loď a její klasifikace byla změněna na AV-3. Tím byla ukončena její bojová kariéra a letecký personál byl převelen na lodě USS Saratoga (CV-3) a USS Lexington (CV-2).

 V době útoku na Pearl Harbor se nacházela na Filipínách. Odtud odplula do australského Darwinu, kde asistovala silám RAAF při protiponorkových hlídkách v jeho okolí. Poté byla zařazena do společných spojeneckých sil (ABDA), které se snažily bránit japonské invazi v Indonésii.

 Dne 22. února 1942 vyplula jako součást konvoje z australského přístavu Freemantle, aby se o pět dní později oddělila s úkolem doručit do jávského Tjilatjapu 32 kusů stíhaček Curtiss P-40. Nedlouho po setkání s protiponorkovou eskortou torpédoborců USS Whipple (DD 217) a USS Edsall (DD 219), byla celá skupina napadena devíti bombardéry. Langley zasáhlo pět pum, na palubě vypukl požár a bylo zablokováno kormidlo. Voda hrnoucí se do strojovny způsobila náklon 10° na pravobok. Protože nebylo možné loď odtáhnout do přístavu, byl ve 13:32 vydán rozkaz ji opustit. Eskorta ji poslala ke dnu devíti výstřely z děl ráže 127 mm a dvěma torpédy. Potopila se 120 km jižně od přístavu Tjitlap se ztrátou 60 mužů.

 Její jméno převzala v roce 1943 lehká letadlová loď USS Langley (CVL 27) třídy Independence.

 Loděnice - Mare Island Naval Shipyard

Zahájení stavby - 18. října 1911

Spuštěna na vodu - 14. srpna 1912

Aktivní od - 17. dubena 1913

Přestavba schválena - 11. června 1919

Ve službě jako letadlová loď - 22. březen 1922

Osud - Po poškození leteckým útokem byla 27. února 1942 potopena vlastní eskortou

Technicko-taktická data:

Standardní výtlak - 19 360 t (jako Jupiter), 11 500 t (jako Langley)

Délka - 165,2 m

Šířka - 19,8 m

Ponor (Langley) - 5,8 m

Pohon - 3 kotle, turboelektrický pohon, 4 800 kW, 2 šrouby

Rychlost - 15 uzlů

Posádka - 468

Pancíř - Žádný

Výzbroj: 4 × 127 mm (5 palců), 55 letounů